8. výstava výtvarného studia Dolní Újezd
"Cesta k abstrakci"
Sokolovna Dolní Újezd 2.-7.6.2007
Vítejte, milí přátelé, na 8.výstavě našeho Výtvarného studia. Pokaždé jste zvědaví, jaké téma budeme zpracovávat příště. „Chuť“ se však dostavuje postupně, někdy už během probíhající výstavy, někdy až o prázdninách. Dětem je to však jasné! Musí to být něco docela jiného, neboť jsou přesyceni tématem současným. Ne vždy se všem zavděčíme. Jak již z názvu výstavy vyplývá, inspirovali jsme se tentokrát uměním abstraktním. Co si máme pod pojmem abstrakce představit? Umění nezobrazující, tedy nepředmětné, nefigurativní. Obrazy pracující s čistým tvarem, linií, barvou, geometrickým obrazcem, barevnou skvrnou, obrazy pocitové, zachycující především představy, psychické a fyzické stavy …
První abstraktní obrazy vznikaly kolem roku 1910 v ateliérech Vasilije Kandinského, Kazimíra Maleviče, Pieta Mondriana či Františka Kupky. Po druhé světové válce se objevila akční malba, tachismus, strukturální malba, posléze pak op-art. S abstrakcí se potkáváme v umění až dosud. Ale i čistá abstrakce vlastně vznikla jiným viděním reality, postupným zjednodušováním viděného. Takže jsme se zcela od reality nevzdálili, zvláště ne s nejmladšími dětmi (metodická řada „Ořechy“ či „Voda“).
Předsálí: Levý kout zaplňují rozličné kruhové kompozice inspirované původně do papíru zabalenou sádrovou hlavou (viz obrázky umístěné v baru). Čelní stěnu zdobí oranžové „balóny“ mladších žáků (řešení barevného kontrastu). Pravému křídlu pak dominují kresebné studie prostorových tvarů (polystyrénové a lepenkové proložky, cihly). Na nich bylo třeba studovat světlo a stín, ale také perspektivu.
Hlavní sál: Neptejte se, prosím, předem, jaký má smysl černá komora vystavěná uprostřed sokolovny. Jde o čistě pocitovou záležitost, proto se neostýchejte, směle vstupte a prožívejte. Na pravé stěně proti oknům pak můžete obdivovat malířské schopnosti našich žáků na obrazech „ztracených hadříků“ (temperová malba inspirovaná zcela konkrétním kusem vzorované látky. Na oponě jsme vzdali hold současnému českému malíři Aleši Lamrovi, který pracuje s čistými spektrálními barvami na bílém či černém pozadí. Černá barva, jak známo, dává barvám vyniknout, zazářit, proto tolik černé v naší letošní expozici. Z galerie visí rozměrné kresby inspirované Jiřím Kornatovským a na ně navazující malby. Polepené předměty – židle, hrnce, sklenice, lahve – prozradí vliv Jiřího Koláře. Vrásnění na keramice připomíná sochařský rukopis Olbrama Zoubka. Barevný výkřik by měly naopak zklidnit drobné kresby „zabalených předmětů“ (studie tužkou), ale také těžké „papírové“ kresby visící z balkónu, kompozice lepené do geometrických tvarů z krouceného novinového papíru a jen lehce mořené. Nad nimi u samého stropu pak visí řada rozměrných křídových kreseb inspirovaných papírovými kornouty a rozličnými papírovými zámotky (stejný motiv pak vyústil do grafické techniky linorytu – přísálí). Naše letošní kolekce keramiky používá jednoduché zdobení – nádoby s rýhováním, prořezáváním, otisky, nalepování geometrických tvarů, řeší kontrast. Také barevná grafika používá průniky linií a geometrických tvarů.
Přísálí: Pravou část jsme tradičně věnovali absolventům – středoškolákům, kteří se během roku připravovali k talentovým zkouškám a za svou píli byli odměněni přijetím na různé typy vysokých škol (Hana Cibulková – Fakulta restaurování v Litomyšli, Michaela Jungrová - Fakulta multimedií Baťovy univerzity ve Zlíně, obor prostorová tvorba, Klára Burešová a Radek Toman – Fakulta architektury ČVUT Praha, před dokončením přijímacích řízení mají Eva Hroudná – Fakulta architektury v Brně, Helena Lebdušková a Šárka Večeřová – Katedra výtvarné výchovy PdF UP v Olomouci). Nově upozorňujeme samostatnými kolekcemi na práci dalších našich výrazných žáků, budoucích uchazečů o výtvarná studia (viz popisky). Tři z našich úspěšných patnáctiletých absolventů představujeme již v levé části přísálí (Petr Sejkora – umělecké řezbářství SUPŠ Hradec Králové, Jana Šumpíková – šperkařství SUPŠ Turnov, Kateřina Dostálová – design obalu SOŠ Ústí n.O.). V přísálí dále vystavujeme různé studie (perspektiva krabic), především kresby a grafiky inspirované poskládanými pruhy papírů.
Bar: Letos hostí portrétní kresby, kresby sádrových modelů, které máme ve škole k dispozici, dále pak trošku surrealistické studie papírem obalené sádrové hlavy. V čele jsme umístili malby, sádrové busty a masky zdobené našimi oblíbenými indiánskými znaky.
Šatna: Cestou na balkón určitě nesmíte minou „čínský“ koutek v šatně sokolovny. Poněkud odbíhá od tématu, nicméně výstavu příjemně zpestřuje. Práce zde vystavené jsou inspirované čínským výtvarným projevem a vznikly převážně pod vedením praktikanty Michaely Krňávkové z VOŠ při SPgŠ v Litomyšli. Druhá z našich letošních praktikantek, Lenka Kubíčková, má své práce rozptýlené po celé expozici (kubistické hlavy v baru, barevné průniky předmětů na galerii…).
Schodiště: Cestou po schodech na Vás bude útočit vypadávající obsah krabiček (prostorová kompozice z odpadového materiálu).
Galerie: Projekt „Voda“ od mladších dětí doplňují barevné kompozice vycházející z tvarů rozličných předmětů, především lahví. Expozici oživují „šaty“ na lahve a lahve zdobené koláží.
Balkón: Spolu s ucelenou metodickou řadou „Ořechy“ zde vystavujeme kolekce dalších našich úspěšných patnáctiletých absolventů (Zuzana Pekníková – oděvní návrhářství SOŠ Ústí n.O., Kamila Severová – grafický design SOŠ Ústí n.O., Tereza Vomočilová – design obalu SOŠ Ústí n.O., Markéta Hudcová – grafický design ŚOŠ Ústí n.O., Andrea Jiskrová – floristika SOŠ Hradec Králové).
Během výstavy můžete nahlížet do porůznu rozložených knížeček – portfolií absolventů, souborů kreseb a grafik, které se nepodařilo umístit na výstavu. V přísálí také představujeme knížečky starších žáků, jejich vlastní ilustrace s texty převzatými, ale i vlastními.
Novinkou letošní výstavy je rozšíření expozice do malebného opukového sklepení v budově Obecního úřadu Dolní Újezd. Minimalistickou instalaci mají na svědomí tři naši bývalí žáci, stále přátelsky nakloněni našemu ústavu – Zuzana Tomanová, Marta Janečková, Jirka Kmošek.
Na závěr dovolte abych poděkovala všem, kteří se podíleli na přípravě letošní výstavy: oběma praktikantkám, všem žákům, ale také jejich učitelům, kteří je ochotně uvolňovali z vyučování a projevili tak pochopení pro naši práci. Ale především svým kolegyním Pavlíně Lipavské, Petře Jonášové a Iloně Novákové. Velký dík patří také paní Anně Čejkové, která má tradičně na starosti květinovou výzdobu, a správci sokolovny panu Františku Briolovi za veškerou pomoc.
Příjemný zážitek Vám přeje
Šárka Hrouzková